POOPERAČNÍ TRÁPENÍ
Vím, dlouho jsem nepsal. Je mi to líto. Měl jsem ale trápení s mojí nožičkou.
Poté, co mi zavázali nožičku do slušivého obvazu (fotečky mám na rajčeti), jsem se rychle vzpamatoval a začal chodit. Dost to bolelo, ale byl jsem statečný a nožku odlehčoval jenom někdy. Dostal jsem antibiotika, aby se mi to líp hojilo. Nemůžu se tedy vymlouvat, že by mi nikdo neusnadnil boj s mojí bolavou šlajskou. :)
Po 10 dnech jsme s paničkou a páníkem zajeli k panu doktorovi, aby mi sundali stehy. Dostal jsem takovou punčošku, abych si ranku neušpinil a panička se starala o to, aby to bylo čisté a nemokvalo mi to. Všechno se zdálo být v pořádku, ale najednou mě nožička začala bolet a začínala se mi objevovat na bolavém kolínku boulička. Vypadala jako velkej puchejř. Takže jsme museli znovu na veterinu, kde jsme se všichni tři dozvěděli, že mi nejspíš vadí hřebíček, který mi tam musel pan doktor dát. Takže jsme se objednali a já zase prošel kolotoč, co před první operací. Zase 24 hodin nejíst a dvě hoďky před zákrokem nepít. Z mejch těžce vybojovanejch dvouch kil a dvaceti deka, jsem zhubnul na 2,1 kg. Vyndání hřebíčku trvalo 45 minut a pak jsem jel domu v limbu a probral jsem se až večer. Po dalších 10 dnech jsme zavítali znovu na veterinu, nebyl tam náš pan doktor, takže jsem se musel spokojit s jiným. Vyndali mi stehy. Dostali jsme radu, že vzniklou malou bouličku máme mazat Fastum gelem, nebo něčím podobným.
Jenže boulička se nezmenšovala, naopak. Protože jsme jeli navštívit Bugyho a Wildu, a navíc panička nepočítala s tím, že by byl opět nějaký problém, tak mi sebou nevzala krunýřek. Došlo k tomu, že se mi do té ranky "podívali" oba dva a dokonce i jejich spolubydlící venku. Boulička neutěšeně rostla. Panička jednou takhle mazala a boule praskla. Musela proto mi hnis, vytékající z boule, vymačkávat a pak následně ranku čistit. Což jsem nesl s nelibostí, protože to docela pálilo. Nicméně, když jsme se vrátili od příbuzných domu a ani po týdnu se boulička nehojila, tak to paničce nedalo a objednala mě k doktorovi. Den před návštěvou mi ale najednou boule zmizela a neobjevila se ani ráno, než šla panička do práce. Říkala mi, že když se neobjeví, tak k panu doktorovi nepůjdeme. Jenže ouva. Paničce se moje kolínko vůbec nelíbilo. Boule sice nebyla, ale zato tam něco zůstávalo. Takže jsme se vydali do ordinace. Tam se mi pan doktor, který mne operoval, doslova v rance šťoural. Musel mi dokonce i dírku nastříhnul, aby se mu tam lépe dívalo. A pak říká, že mi vadí šňůrka, kterou byl přichycený už vyndaný hřebíček. Nechápeme, jak je možný, že mi ji nevyndali už tehdy, když se mi rejpali v nožičce podruhé. Opět jsem dostal antibiotika a v součastné době se doléčuji.
Nožka vypadá naprosto super!!! Boulička zmizela, ranka se zahojila a já moc krásně chodím. I když ... občas si nožku odlehčuji.
Páníček má obavy, aby až doberu prášečky se mi znova boulička neobjevila. Já ale doufám, že bude všechno v pořádku.
Příští úterý (7. září 2010) jdeme na kontrolu a při tom si střihnu i očkování. Takže snad na rok budu mít od pana doktora pokoj.