Vím, dlouho jsem nepsal. Je mi to líto. Měl jsem ale trápení s mojí nožičkou.

Poté, co mi zavázali nožičku do slušivého obvazu (fotečky mám na rajčeti), jsem se rychle vzpamatoval a začal chodit. Dost to bolelo, ale byl jsem statečný a nožku odlehčoval jenom někdy. Dostal jsem antibiotika, aby se mi to líp hojilo. Nemůžu se tedy vymlouvat, že by mi nikdo neusnadnil boj s mojí bolavou šlajskou. :)

Po 10 dnech jsme s paničkou a páníkem zajeli k panu doktorovi, aby mi sundali stehy. Dostal jsem takovou punčošku, abych si ranku neušpinil a panička se starala o to, aby to bylo čisté a nemokvalo mi to. Všechno se zdálo být v pořádku, ale najednou mě nožička začala bolet a začínala se mi objevovat na bolavém kolínku boulička. Vypadala jako velkej puchejř. Takže jsme museli znovu na veterinu, kde jsme se všichni tři dozvěděli, že mi nejspíš vadí hřebíček, který mi tam musel pan doktor dát. Takže jsme se objednali a já zase prošel kolotoč, co před první operací. Zase 24 hodin nejíst a dvě hoďky před zákrokem nepít. Z mejch těžce vybojovanejch dvouch kil a dvaceti deka, jsem zhubnul na 2,1 kg. Vyndání hřebíčku trvalo 45 minut a pak jsem jel domu v limbu a probral jsem se až večer. Po dalších 10 dnech jsme zavítali znovu na veterinu, nebyl tam náš pan doktor, takže jsem se musel spokojit s jiným. Vyndali mi stehy. Dostali jsme radu, že vzniklou malou bouličku máme mazat Fastum gelem, nebo něčím podobným.

Jenže boulička se nezmenšovala, naopak. Protože jsme jeli navštívit Bugyho a Wildu, a navíc panička nepočítala s tím, že by byl opět nějaký problém, tak mi sebou nevzala krunýřek. Došlo k tomu, že se mi do té ranky "podívali" oba dva a dokonce i jejich spolubydlící venku. Boulička neutěšeně rostla. Panička jednou takhle mazala a boule praskla. Musela proto mi hnis, vytékající z boule, vymačkávat a pak následně ranku čistit. Což jsem nesl s nelibostí, protože to docela pálilo. Nicméně, když jsme se vrátili od příbuzných domu a ani po týdnu se boulička nehojila, tak to paničce nedalo a objednala mě k doktorovi. Den před návštěvou mi ale najednou boule zmizela a neobjevila se ani ráno, než šla panička do práce. Říkala mi, že když se neobjeví, tak k panu doktorovi nepůjdeme. Jenže ouva. Paničce se moje kolínko vůbec nelíbilo. Boule sice nebyla, ale zato tam něco zůstávalo. Takže jsme se vydali do ordinace. Tam se mi pan doktor, který mne operoval, doslova v rance šťoural. Musel mi dokonce i dírku nastříhnul, aby se mu tam lépe dívalo. A pak říká, že mi vadí šňůrka, kterou byl přichycený už vyndaný hřebíček. Nechápeme, jak je možný, že mi ji nevyndali už tehdy, když se mi rejpali v nožičce podruhé. Opět jsem dostal antibiotika a v součastné době se doléčuji.

Nožka vypadá naprosto super!!! Boulička zmizela, ranka se zahojila a já moc krásně chodím. I když ... občas si nožku odlehčuji.

Páníček má obavy, aby až doberu prášečky se mi znova boulička neobjevila. Já ale doufám, že bude všechno v pořádku.

Příští úterý (7. září 2010) jdeme na kontrolu a při tom si střihnu i očkování. Takže snad na rok budu mít od pana doktora pokoj.

V pátek 16. dubna mě panička vzala do práce. Viděl jsem zase po dlouhé době paničku v akci, její kolegyně a Prahu.

Potom jsme opustili paničky práci a vyrazili jsme za panem doktorem. Naposledy jsem se proběhl s nemocnou nožičkou. 

Když jsme dorazili do čekárny, byl jsem strašně statečný (i panička to říkala). Ani jsem se neklepal jako obvykle. Byl jsem ale úplně klidnej. Asi jsem tušil, že jsem tam proto, aby se mi pomohlo. 

Dostal jsem pak pigáro. A u paničky jsem potom usnul.

Probudil jsem se a panička nikde. Netrvalo to ale dlouho a už si pro mě přijeli. Ještě to trvalo celý večer než jsem se uplně probral. Páníkové ale dělali všechno, co bylo v jejich silách, aby mě donutili se zvednout. Když jsem se poprvé chtěl postavit, strašně mě to překvapilo. Bolelo to a já jsem se leknul, takže jsem si trošku pobrečel. Tohle mě ale přešlo už druhý den. 

 Panička mi domluvila operaci na půlku dubna. Budu ji mít přesně na svátek maminky mojí paničky. Panička si bude muset vzít volno, abysme se dostavili včas. Paní doktorka totiž říkala, že by bylo lepší, kdybysme přišli dřív. Takže termín je 16. dubna 2010 ve 13.00. 

Pojedeme s paničkou k panu doktorovi sami. A protože bude operace trvat asi dvě hodiny, tak se to docela povede, aby pro nás pak přijel páníček a odvezl nás autíčkem rovnou domů. 

No a pak už mě bude čekat jenom REHABILITACE :).

Tak jsem se dozvěděl ortel. Mám nemocný nožičky. Když běhám, tak se mi nevrací kolínko zpátky do jamky a u druhého zase vrací, ale vypadává. Takže musím s tou horší nožičkou na operaci. Ještě si můžu počkat, až se mi vyčistěj zoubky. Potom se teda obětuju a vydám se vstříc prstíkům pana doktora Jíši. 

PALEČKY, ALE MŮŽETE DRŽET DÁL.

Trénuju běhání po třech a mojí paničce se to vůbec nelíbí. To fážně nechápu. :)

Nicméně se rozhodla, že mi znepříjemní život a půjdeme k panu Čápovi (to je můj doktor), aby se podíval, jak to se mnou vypadá. Moc se mi v ordinaci nelíbí. Vždycky se snažím paničku přelíst, abych mohl utíct, ale zatím se mi to nepovedlo. :D ONO TO JEDNOU PŘÍJDE!!!! Tak snad to bude v tomhle případě poslední návštěva.

Protože, aby toho nebylo málo, tak si panička usmyslela, že mi nechá ještě vyčistit zuby. TFUJ!!! Zatím bude, ale jenom kontrola a pak se uvidí.

        TAKŽE S VÁMA POČÍTÁM V ÚTERÝ 9.BŘEZNA 2010 OD 19.00 HOD.

    Dlouho jsem nemohl paničku přemluvit k tomu, aby mi stránky aktualizovala. Moc se za ní stydím. Budu na ní muset přitlačit a trošku jí domluvit. Teď se snad konečně ukáže i jaro a bude víc příležitostí, jak se nechat vyfotit a vůbec vyrazit na výlet.

Takže vyčkejte ... budou nové fotky.

Zrovna jsme u rodičů paničky ...

v sobotu 04/07/09 tu byly ošklivé povodně. Řeka Ploučnice a přilehlé potůčky (Bystrá a Habartičák) nadělaly pěknou neplechu. Lidičkám, které to postihlo držím moc tlapičky ... aby brzo měli uklizeno. Fotky budou stránkách https://cichulka81.rajce.idnes.cz/Benesov_-_povodne_09/

 Moc se omlouváme, ale nějak jsme neměli s paničkou čas na psaní. Za tu dobu se toho stalo strašně moc. Třeba u nás spinkala Bonnie s paničkama, protože druhý den šla na výstavu ... byla mimochodem čtvrtá. A moc jí to slušelo. Pak se u nás ukázaly taky Dixuška s paničkou Zuzankou - také u nás spinkaly. 

 Ahojky kamarádi, tak jsme dneska byli u doktora a já jsem se trošku bál. Pan doktor nám s paničkou řekl, že mám chronický psí kašel. Takže jsem dostal Codein a panička ještě dala k prášku Bromexínek. 

Taky pan doktor kouknul na moje mléčné zoubky a zjistil, že jsem pořád jako piraňa, tak když to do Vánoc nepůjde samo, budem muset na trhání. Panička prohlásila, že mě nemůže vidět s tou narkózou. 

Držte nám palečky, aby to dobře všechno dopadlo!!!

DĚKUJEME :))

Dneska jsem byl na návštěvě kamarádíčků. Jsme s paničkou moc rádi, že jsme je mohli poznat všechny.

Po obědě k nám přijela návštěva až z Rakouska. Byla to malá sladká princeznička Bonnie, se svejma panička a páníkem. Našli nás úplně skvěle, ačkoliv náš příbytek ještě není na mapě. Prostě jsou strašně šikovní. U nás jsme si dali kafíčko a dortíček. Já teda ne, protože jsem malej šmudlík a bylo by mi potom špatně. Ale já jsem taky nebyl škodnej. Dostal jsem nádhernou mikinku s nápisem FBI. Strašně mi sluší. Ještě mě musí ale panička vyfotit, abych tu mohl vystavit fotečku.

Potom jsme jeli celá banda na návštěvu k Jitušce, která má sice pejsky, 3 fenečky, ale holky nebyly doma, takže jsem s nima nemohl ani řádit. Ale koukal jsem na všechny jak se krásně baví. Do té doby než přišel páníček se Zappíkem, kterýho už dobře znám. Tak jsme pak už vyváděli chvíli spolu, pak i s Bonnie. Ale protože jsem ještě malé mimi, tak jsem byl unavený a tak jsem jenom podřimoval.

Měli jsme ještě dohodnuto, že půjdem na véču. Všechno to vypadalo moc dobře. Tak jsem dostal i lososa od paničky, strašně mi chutnal a než ještě lidičkové vypili kafíčko a jiný pitíčko, já se krásně vyspinkal. Pak jsme byli s paničkou dovezeni domu, tady si půjdem lehnout do postýlky a probudíme se až ráno. ;))